Jak u to tak u pøelomových objevù bývá, nezøídkakdy vzniknou náhodou nebo jako vedlejí produkt jiné èinnosti. Podobnì tomu je i u první barevné fotografie. Mu, který je za ni zodpovìdný, se toti fotografováním vùbec nezabýval.
V polovinì 19. století skotský vìdec James Clerk Maxwell mnohem více energie investoval do zkoumání elektromagnetismu, urèoval sloení Saturnových prstencù a formuloval rovnice, které nakonec vedly ke speciální teorii relativity Alberta Einsteina. Maxwell byl takté velkým milovníkem britské poezie a dokonce skládal vlastní vere.
Stejnì tak ho ale fascinovaly barvy. V roce 1855 vyslovil teorii, e kadý odstín duhy lze vytvoøit rùznými kombinacemi èerveného, zeleného a modrého svìtla.
O pìt let pozdìji pøijal místo profesora na londýnské Kings College, kde pokraèoval ve svých experimentech. Za asistence své eny Katherine Mary Dewarové zøídil na pùdì svého domu vysokou døevìnou barevnou skøíòku, která umoòovala pøesnìjí míchání tøí základních barev a vytváøení dalích odstínù.
Podle dochovaných spisù ho sousedé povaovali za blázna, protoe trávil spoustu hodin zíráním do truhly. Maxwell ale zaèínal tuit, e jeho hypotéza by mohla svìtu poskytnout nìco zcela pøelomového první barevnou fotografii.
Hra barev a filtrù
Dne 17. kvìtna 1861 vedl Maxwell v Londýnì pøednáku o teorii barev. První barevný snímek svého druhu s ním pøi této pøíleitosti vytvoøil vynálezce zrcadlovky Thomas Sutton. Nìkteøí odborníci upozoròují, e se nejednalo o fotografii v moderním slova smyslu. Byla to spí reprodukce reality, která vznikla sloením tøech èernobílých diapozitivù promítaných pøes barevné filtry.
Pro svùj pokus si vybrali stuhu z tartanu, co mìla být pocta Maxwellovì pùvodu. Vyfotografovali ji tøikrát jednou s èerveným filtrem, podruhé se zeleným a potøetí s modrým. Sutton fotky exponoval na sklo a poté promítl na plátno tøemi rùznými projektory, z nich kadý byl vybaven stejným barevným filtrem jako pøi fotografování.
Kdy se obrazy pøekryly, vytvoøily plnobarevný obraz. Maxwell tak rafinovanì napodobil zpùsob, jakým lidské oko zpracovává barvy. Tyto procesy jsou dnes známé jako aditivní neboli RGB barevný model.
Experiment aditivní syntézy barev provedený skotským matematikem a fyzikem Jamesem Clerkem Maxwellem
Pøed návtìvníky pøednáky se tak na projekèním plátnì vynoøila první barevná fotografie. Ovem pouze na jediný okamik. Kdy projektor zhasl, zmizela. A my dnes nemáme monost pøesnì rekonstruovat, jak skuteènì vypadala.
Protoe neznáme pøesnì mnoství, kvalitu ani hustotu barevných chemikálií, které Sutton pouil pøi fotografování stuhy, a nemùeme znát pøesné podmínky pro promítání, nemùeme nikdy skuteènì zjistit, jak promítaný obraz bìhem Maxwellovy pøednáky v roce 1861 vypadal, píe kanadský fotograf Paul Elter.
A co tedy fotografie, kterou vidíme v úvodu tohoto èlánku? Je to jen nápodoba Suttonova a Maxwellova experimentu z roku 1937. Fandové fotografie si ho mohou zopakovat díky tøem èernobílým snímkùm na skle, které jsou uloeny v Cavendishovì laboratoøi na Univerzitì v Cambridge. Nikdy se vak nedozví, jestli se pøiblíí k originálu.
Nemùeme ani provést moderní rekonstrukci se stuhou z roku 1861, protoe je dávno ztracená. Nikdy se empiricky nedozvíme, jaký pøesnì pøedmìt Maxwell zachytil, a jak vypadal pøi promítání... Sice máme ty tøi snímky, ale skuteèná první fotka neexistuje a ani nemùe. Byl to jednorázový jev stejnì jako koncert Clash z 1. ledna 1977 v The Roxy v Covent Garden. Jenom ti, kteøí tam byli, ví, jaké to bylo, vysvìtluje Elter.
Ostatnì to samé si uvìdomoval i Thomas Sutton. Je nemoné slovy popsat pøesné odstíny barev nebo intenzitu roztokù. Toté lze øíci i o samotné stuze. Take i kdy máme tøi skuteèné snímky, první barevná fotografie vlastnì neexistuje. Jen pøítomní budou vìdìt, jak doopravdy vypadala, napsal si.
Sám Maxwell byl z pokusu zklamaný. Bìhem své pøednáky, která se týkala hlavnì fyziky, prohlásil, e by pro pøítí pokus potøeboval materiál citlivìjí na èervené a zelené svìtlo. Kdyby byly èervené a zelené obrazy vyfotografovány stejnì plnì jako modré, jednalo by se o skuteènì barevný obraz stuhy, stojí v záznamu z pøednáky.
Zajímal se pøedevím o demonstraci teorie barev, nikoli její vyuití ve fotografii. Sám o tomto objevu hovoøil jen stroze, ve svých vlastních spisech ho èasto umisoval do poznámky pod èarou. Prùkopnický úspìch na poli barevné fotografie se výraznì nepromítl ani do tehdejího tisku. Maxwellùv pøínos vìdì ale zùstává nesp*rný. Skotskému velikánovi ostatnì vysekl poklonu i Albert Einstein: S Jamesem Clerkem Maxwellem skonèila jedna epocha vìdy a zaèala nová.
